Estonsko na motorce: Saaremaa, Tallinn a cesta do Kundy

Pokračujeme v naší jízdě Pobaltím dál do Estonska. Čeká nás dalších 2500 kilometrů, promočené zadky a oteklé oko po kousnutí nějakou místní potvorou. Na jeho konci nás ale čeká místo, které v Česku budí větší emoce než kdejaká památka — Kunda. Právě tam naši cestu Pobaltím završujeme a míříme zpátky do Česka.

Obsah článku:

1. Na ostrově Saaremaa
2. Návštěva Tallinnu
3. Ponorková základna a cesta do Kundy
4. Opět v Lotyšsku
5. Cesta domů přes Litvu a zastávka ve Varšavě
6. Praktické rady a tipy

Trasa: Riga – Saaremaa – Tallinn – Hara allveelaevade sadam – Kunda (cca 869 km)

Saaremaa na motorce: tipy a zajímavosti

Z Rigy nás čekal půldenní přesun do Estonska, konkrétně na ostrov Saaremaa. Podle Windy mělo pršet, a proto jsme se už po ránu preventivně nabalili do nepromoků. Chybu jsme neudělali. Hodně foukalo a brzy začal hrozný slejvák. Byli jsme rádi za nepromoky, ačkoliv ani ony nevydržely to množství vody. S více či méně mokrými zadky jsme dorazili do estonského přístavu Virtsu. Měli jsme kliku, stihli jsme trajekt. Za půl hodiny jsme byli na ostrově Saaremaa. Naštěstí přestalo pršet, vylezlo slunko a na ubytku jsme mohli sušit mokré hadry.

Na Saaremaa jsme měli nocleh u estonsko-skotské rodiny. Byl to docela zajímavý příběh. Bydleli ve Skotsku, ale kvůli Covidu musel chlapík zavřít restauraci. A protože jeho manželka je Estonka, rozhodli se začít znovu právě v Estonsku. Aktuálně tam pronajímají chatky pro turisty a pán peče hostům vynikající pizzu.

Další den byl nabitý k prasknutí. Chtěli jsme projet ostrov, stihnout trajekt a ještě dojet do Tallinnu. Den začal dobře, až na to, že mě kousla pod oko nějaká malá muška. Svědělo to, ale to nejhorší teprve mělo přijít…

Nezdá se to, ale Saaremaa je velký ostrov a abyste si to tu všechno v klidu projeli, potřebujete aspoň dva dny. Pokud tolik času nemáte, doporučujeme mrknout na tyto zajímavosti:

• Kuressaare – malé městečko, které se může pochlubit jedním z nejlépe dochovaných gotických hradů v Estonsku. Vstup do areálu hradu je zdarma, za prohlídku se platí zvlášť.
• Maják Sõrve – nachází se na stejnojmenném poloostrově a je 52 m vysoký.
• Útesy Panga – nejvyšší útesy na ostrově.
• Větrné mlýny v Angla – jedná se o pět větrných mlýnů postavených na konci 20. let 20. století po vzoru holandských větrných mlýnů. Prohlídka je zpoplatněná, ale mlýny jsou dobře vidět i od parkoviště.
• Kráter v Kaali – kráter o průměru 110 metrů, který vznikl po pádu meteoritu před 7 500 lety. V okolí se nachází ještě osm menších kráterů.

Návštěva těchto pěti míst nám dala zabrat. Po ostrově jsme najeli přes 300 kilometrů. Byli jsme utahaní jako psi a hladoví. Trajekt do Virtsu jsme stihli kozími vrátky.

Trajekty mezi pevninou a ostrovem v hlavní sezóně plují poměrně často — zhruba každých 30 minut, o víkendu přibližně jednou za hodinu. Lístky na trajekt se dají pořídit online i na místě.

Tallinn za pár hodin

K večeru jsme dojeli do Tallinnu. Ubytko jsme měli v docela hezké hipsterské čtvrti. Ze Saaremy jsem si vezla suvenýr v podobě oteklého oka po kousnutí tou svinskou muškou. Vypadala jsem, jako by mi Ondra dal pěstí… Ještěže jsem měla sluneční brýle.

Druhý den jsme chtěli věnovat pár hodin návštěvě Tallinnu. Trochu jsem se zhrozila, protože oko mi oteklo tak, že jsem ho sotva otevřela. Vypadala jsem jako poloviční Číňanka. Ještěže jsem měla gel na kousance a doufala jsem, že se to zlepší a nebudeme tu muset hledat doktora. Plány jsme zatím neměnili a vydali jsme se do centra hlavního města.

Staré město (Vanalinn) je na seznamu UNESCO. Prohlídku jsme začali v horní části starého města. Bylo s tím spojené vyšlápnutí několika desítek schodů, ale pak jsme šli převážně po rovince a z kopce. Našli jsme ulici Pikk jalg, která nás provedla zajímavými místy v centru.

Co navštívit Tallinnu?

Pokud nemáte potřebu zkoumat všechno do detailu a spokojíte se s dvou až tříhodinovou procházkou městem, doporučujeme tato místa:

• Toompea. Nachází se zde stejnojmenný zámek, který je sídlem estonského parlamentu. Hned naproti uvidíte nádherný Chrám svatého Alexandra Něvského z konce 19. století. Jde o pravoslavný chrám z doby, kdy bylo Estonsko součástí Ruského impéria. Vstup je zdarma.
• Radniční náměstí (Raekoja Plats). Menší náměstí, které má svoje kouzlo a hned dvě „nej“. Najdete tu nejstarší fungující lékárnu (Raeapteek) a nejstarší dochovanou gotickou radnici v severní Evropě (Tallinna Raekoda).
• Velký cech. Středověká budova, kde sídlil cech obchodníků a řemeslníků. Aktuálně se zde nachází historické muzeum.
• Dům Černohlavců. Sídlil zde středověký spolek obchodníků.
• Kostel svatého Olafa. Gotický chrám zasvěcený norskému králi Olafovi. Vnitřek nás překvapil velmi skromnou, skoro až strohou výbavou. Kostel má téměř 124 metrů vysokou věž, ze které je krásný pohled na město.
• Tří sestry. Ne, nejsou to naši punkáči, ale trojice gotických obchodních domů. Dnes se zde nachází hotel, ve kterém bydleli dokonce i členové Metallica.
• Tlustá Markéta (Paks Margareeta). Věž, která tvoří největší část městského opevnění. Má průměr 25 metrů a její zdi jsou silné až 5 metrů.

Podle nás je Tallinn nejhezčím hlavním městem v Pobaltí. Návštěvu určitě doporučujeme.

V bývalé ponorkové základně

Oko se zlepšilo a z Tallinu jsme jeli do Hara Allveelavade Sadam, bývalé sovětské ponorkové základny. Z hlavního města je to necelá hodina jízdy.

Kousek od základny bylo skoro prázdné parkoviště, kde jsme nechali motorku. Za vstup se vybírálo vstupné, ale už bylo září a lístky nikdo neprodával. Tak jsme si to ošéfovali po svém…

Uvítací cedule tvrdila, že základna je skoro na spadnutí a vstup je zde na vlastní nebezpečí. Dokonce se tu můžeme zranit nebo zabít. To všechno za 10 EUR. Ano, tolik si tu normálně řeknou za vstup. Byli jsme rádi, že jsme nemuseli nic platit, a navíc jsme se nezabili. Chvíli jsme se tam courali a já jsem nešlápla do žádné díry. Tady se člověk musí fakt dobře dívat pod nohy.

Ani Kundu jsme neminuli

Z ponorkové základny jsme vyrazili do Kundy, která je zároveň nejsevernějším bodem naší cesty. Kunda je malé přístavní město, ve kterém funguje největší cementárna v Estonsku. Takže vlastně nic moc zajímavého.

Pro Čechy a Slováky je ale Kunda přece jen trochu speciální. Cedule města (zde) byla mezi krajany dost oblíbená, hlavně samotný sloupek. Bylo tam spoustu samolepek, například „Expedice z Pičína do Kundy“. Silnice do města není příliš frekventovaná a motorku lze bezpečně zaparkovat na krajnici.

Podél Pskovského jezera do Lotyšska

Trasa: Kunda – Mustvee – Alatskivi – Národní park Gauja – Rundāle – Kryžių kalnas – Varšava – Praha (cca 1777 km)

Zbýval nám poslední den v Estonsku a chtěli jsme ho věnovat jízdě podél Pskovského jezera. Tušili jsme, že po cestě nebude jezero dobře vidět. Z toho důvodu, jsme si v městečku Mustvee vytipovali místo na přestávku.

Koukli jsme na jezero, obloukem jsme se vyhnuli poletujícím rackům a jeli jsme do Alatskivi, kde jsme si dali pauzu. Nachází se zde neogotický zámek postavený podle vzoru skotského Balmoralu. Pak jsme se vydali na jih do Lotyšska.

Hrady sem, hrady tam

Měli jsme namířeno do městečka Sigulda, které se nachází kousek od Národního parku Gauja. Po cestě jsme se stihli podívat na středověký hrad Cēsis, jeden z nejlépe zachovalých v Lotyšsku. Pak jsme ještě s odřenýma ušíma zvládli prohlídku středověkého hradu Turaida. Den byl fakt nabitý a my jsme byli úplně mrtví.

Versailles severu a zpátky v Litvě

Nějak nám hradů a zámků bylo málo, protože po ránu jsme se jeli mrknout na zámek v Siguldě. Byly tam dva zámky. Jeden neogotický, kterému se říkálo Nový zámek, a druhý středověký, ze kterého zůstaly jen ruiny. Ze Siguldy jsme se vydali na jih. V plánu jsme ještě měli zastávku v paláci Rundāle.

Rundāle je barokní palác postavený podle vzoru Versailles. A působí opravdu impozantně. Motorku necháte na jednom z velkých parkovišť a návštěva vám zabere minimálně půl dne.

Z Rundāle jsme měli kousek do Litvy. Poslední zastávku před ubytováním v Marijampolė jsme dali u Hory křížů (Kryžių kalnas). Je to poutní křesťanské místo a zároveň symbol odporu Litevců proti Sovětům. Nachází se zde přes 100 tisíc křížů.

Varšava jen na skok

Z Marijampolė jsme vyrazili do Varšavy, kde jsme si dali pauzu na den a půl. Využili jsme toho na návštěvu města. Nejvíce se nám líbilo Muzeum varšavského povstání. Je to jedno z nejlepších muzeí, která jsme navštívili. Expozice jsou interaktivní a na spoustu věcí si lze sáhnout. Prohlídka zabere 2–3 hodiny. Nevynechali jsme Staré Město s Královským hradem. Během Druhé světové války bylo město zničeno z 85 %, proto je většina toho, co dnes vidíme, poválečná rekonstrukce. Staré Město i hrad jsou zapsané na seznamu UNESCO. Na rozdíl od Prahy nás tu turisté tolik nezahltili. Uvidíte i sochu mořské panny, symbolu Varšavy.

Pak nás čekal přesun do Prahy. Pobaltím jsme najeli přes 5 100 kilometrů.

Praktické rady a tipy

Ubytování

Nocleh jsme rezervovali s jednodenním předstihem v menších hotelích nebo penzionech. Za pokoj pro dva na jednu noc jsme platili minimum 1000 Kč a více. Opět jsme narazili na ubytování s možností self check-inu.

Silniční poplatky

Dálnice v Estonsku jsou pro motorky zdarma. Podobně jako v Lotyšsku auta často jezdí částečně v odstavném pruhu a nechávají prostor uprostřed pro rychlejší vozidla. Překvapilo nás, že na estonských dálnicích je možné se otáčet. Maximální rychlost je 90–110 km/hod.

Benzín a benzínky

Ceny benzínu se v roce 2023 pohybovaly kolem 1,7 EUR za litr. Bylo to nejvíc v celém Pobaltí. Čím dál běžnější tu byly samoobslužné benzínky. Aktuální ceny benzínu najdete na webu.

Jídlo

Kromě estonského piva značky Saku jsme bohužel neměli možnost ochutnat místní dobroty. Příště to budeme muset napravit.